Dobře naložený Spolek občanů Hájku
25. 6. 2025
Zvláštní zastávka, co říkáte?
Možná přemýšlíte, co to zase má být? Jestli jste místní, ani vás to nijak nepřekvapí…
Tato tabla, mezi kterými stojíte a která zdobí obě zastávky, jsou vzpomínkovým
pokladem letošního Dětského dne. Reprezentují minulé roky, kdy každý podle svých
možností a fantazie vytvořil malý kaleidoskop toho, co a ve kterém roce se přesně v
rámci uplynulých let dělo na Dětských dnech – to vše vzniklo v rámci oslav 10 let
založení Spolku občanů Hájku.
Pokud jen projíždíte, vězte, že tady svět funguje podle vlastních pravidel a jste tak
trochu v jiném časoprostoru. A protože u nás v Hájku všechno funguje tak trochu
jinak, níže najdete uvedený článek z pohledu jedné obyvatelky Hájku a zjistíte, co se
to tady vlastně děje…
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Zastávky na návsi se proměnily v galerii
Hájek. Na mapě jen tečka, ale v srdcích místních celý svět.
Když jsme se před dvanácti lety stěhovali do Hájku, mysleli jsme si, že víme, co od
života na vesnici čekat. Klid. Zahrádku. Skvělé sousedy. Co víc si přát?
Ale my jsme měli obrovské štěstí.
Našli jsme daleko víc. Našli jsme jediné místo na světě, kde se plní i ty nejtajnější
sny – nejen ty naše, ale hlavně sny našich dětí. Divoké, bláznivé, nikdy nevyřčené.
Tady totiž není nic nemožné. Řídí se tu pravidlem: zázraky na počkání, nemožné do
tří dnů (a někdy i dříve). Kde jinde v Čechách si můžete v létě postavit iglú z
opravdického sněhu nebo se jít koulovat, když je venku třicet stupňů ve stínu? Ne, to
není chyba v Matrixu. To je prostě Hájek.
A tak si tady krásně žijete a jen tiše žasnete. A celou dobu se těšíte jako malé dítě,
co dalšího zažijete příště, protože víte, že příště to zase bude o fous bláznivější, o
kapku kouzelnější, o drobek lepší.
Sedíte si takhle v klidu na terase, vychutnáváte si bábovku, když nad vámi tiše
propluje horkovzdušný balón a současně k vám dolehne smích dětí. Nedá vám to, a
samozřejmě, že se jdete podívat. Jindy se nad vámi mihne vrtulník, který přilétl jako
součást další hájecké slavnosti. Tady se totiž slaví na zemi i na nebi. Brzy pochopíte,
že žijete ve světě, kde nic není nemožné, a dáváte si sakra pozor, aby vám neunikla
žádná další akce.
Příště si zase vyrazíte na procházku se psem… a vrátíte se třeba na velbloudu.
Prostě Hájek. Netřeba vysvětlovat. Takhle to tady funguje. I vám, coby projíždějícím
Hájkem, se může stát, že si budete muset promnout oči, když v autě dáváte přednost
pravěké tlupě s kyji, která spořádaně přechází přes přechod, zatímco na ně z druhé
strany mává Superman s Vodníkem – to už tady zažili mnozí z nás. Že to u vás
nemáte? A kdeže to bydlíte?
A věřte, že když tudy projíždíte, může se stát opravdu cokoliv. V jednu chvíli se
zastaví čas, pravidla přestanou existovat a kolem vás se mihne Wonder Woman na
koloběžce. Než se stihnete vzpamatovat, spatříte půvabnou kovbojku s lasem v
družném rozhovoru s úchvatnou Ledovou královnou, a zpoza keře se mihnou zářivě
růžové sukně disco tanečnic z osmdesátek. To vše je vždy doprovázeno zvonivým
smíchem dětí a úsměvy dospělých, kteří už vědí…
A když už si myslíte, že jste zažili všechno, z vedlejší silnice se proti vám vyřítí
karnevalový průvod, u kterého by zbledlo závistí i samotné Rio de Janeiro.
Podmanivá hudba, smích – barevný rej se za zvuků samby a víření bubnů vlní a
posouvá směrem, který udávají smyslné tanečnice oděné do pestrobarevného peří.
Najednou máte pocit, že tu jste odjakživa. A že tohle je místo, kde chcete být navždy.
Je to silně návykové. Chcete být součástí, nedá vám to a přiložíte také ruku k dílu.
Zatímco v zimě se celý svět soustředí na Vánoce a příchod Nového roku, Háječtí
chtějí víc. A tak promění celý Hájek v Andělskou stezku, kde můžete plnit různé úkoly
a potkat anděly vyrobené z toho, co dům dal. Je až neuvěřitelné, kolik lidí se vždy
zapojí, a patří jim za to obrovský dík!
Klidně obětujeme několik večerů, kdy vyrábíme obrovská svítící křídla, která
umístíme na ikonickou zvoničku, a pak už jen nadšeně sledujeme, jak se spousta z
vás u křídel fotí. Ty fotografie mají někteří dosud na svých profilech a takové
maličkosti opravdu potěší, protože to nebyla zbytečná práce a bylo vidět, že neměly
radost jen děti, ale i mnoho dospělých.
Deset let zázraků, které začaly docela obyčejně
.Letos slavíme 10 let Spolku občanů Hájku. Deset let, během nichž jsme společně
proměnili obyčejné dny v krásné zážitky a následně nezapomenutelné vzpomínky.
Za tu dobu se z mnoha akcí staly tradice, z některých účastníků přátelé, z úsměvů
nádherné momentky, které si občas vybavíme, když procházíme Hájkem.
Vyvrcholením těchto oslav byl letošní Dětský den s názvem Návrat v čase.
Každý z uplynulých deseti let připomínala jedna tematická postava z předchozích
ročníků – superhrdinové, kovbojové, dinosauři… Děti radostně pobíhaly a nevěřily
svým očím, že si mohly postavit sněhuláka z pravého sněhu a zase zažít
opravdickou koulovačku. V Hájku se totiž vždycky přidá něco navíc.
Každá z těch postav v sobě nesla vzpomínku, příběh, úsměv. Za každý rok se
vyrobilo tablo, které připomínalo datum a konkrétní událost (uprostřed nich se zrovna
nacházíte). Připomínku minulých let každý pojal po svém, podle svých možností i
fantazie, jak můžete vidět na obou dvou zastávkách, kde si můžete připomenout, co
všechno jste tu už mohli prožít, a podívat se, jak někteří z vás tenkrát vypadali a jaký
případně měli kostým.
Spartakus – a nic už nebylo jako dřív.
A pak přišel Spartakus Race. Přišel, viděl, zvítězil a ohromil!
Malí i velcí bojovníci, od hlavy až k patě od bláta. Ale oči… ty zářily.
Zářily jako drahokamy. Plné odhodlání, radosti a touhy zkusit něco naplno, překonat
své možnosti.
Smích, povzbuzování, jiskra, která rozsvítila celý Hájek.
Každý se vrhl do překážek s nadšením, jako by šlo o víc než jen o běh.
Tohle nebyla jen akce. To byl důkaz, že v Hájku se i nemožné sklání před lidskou
tvořivostí.
A kdo stojí za těmi zázraky?
Dobře naložený Spolek občanů Hájku
Žádní kouzelníci s hůlkou. Jsou to maminky, tatínkové, sousedé, kamarádi.
Lidé, kterým nestačí jen vymyslet hru s názvem Cesta kolem světa. Oni ten svět
vezmou a nadšeně vám ho položí přímo k nohám.
Lidé, kteří si po každé akci místo odpočinku sednou a začnou vymýšlet další a ještě
lepší událost. A sami si staví pomyslnou laťku výš a výš. A pokaždé ji překonají.
Nebojí se ušpinit si ruce, ozdobit Hájek, nastříhat fáborky, nespat a tvořit…
Jen proto, aby viděli oči plné radosti.
Oči dětí. A někdy i nás dospělých, když se necháme unést a zkusíme třeba střelbu z
luku, nebo se vydáme na bojovku, na kterou jsme léta nebyli, protože jsme měli
pocit, že se to pro dospělé nehodí.
Příběh, který nekončí – pomyslný most k dalším zážitkům
Jako poděkování a takové laskavé pohlazení na konci roku spatří světlo světa kniha
k 10 letům Spolku občanů Hájku.
Je to pozvání do dalších příběhů, které se opět mohou proměnit v pohádku.
Hájek je totiž zážitek. Hájek je pocit.
A může ho zažít každý.
Ptáte se kde?
Ale vždyť už to víte!
Anna Tereza Bielská